V následujících řádcích se nebudeme věnovat konkrétnímu zařízení ani tu nenajdete žádný návod k použití. Slovem KAMERA teď budeme chvíli myslet FILMOVÝ OBRAZ, prostě to, CO naše kamera/zařízení vidí, JAK to vidí a ODKUD to vidí.
Všimněte si, že tu často narazíte na slovo ZÁBĚR. V tomto případě bude záběr "ZPŮSOB, jak kamerou zachycujeme lidi, věci, scény ..., abychom dosáhli zamýšleného obsahu, srozumitelnosti a účinku."
Textu zde není moc, důležitější jsou doprovodné obrázky, tak si je pečlivě prohlédněte a vzájemně porovnejte.
Velikost záběru
Co myslíte, proč je dobré měnit velikost záběrů? Proč nemůže být celý film složen jen ze záběrů na celé postavy (polocelků) nebo jen ze záběrů na obličeje (detailů)? Odpověď je nasnadě. Takový film by byl nepřehledný, nebo nudný, nepůsobivý, či agresivní.poznámka
Proč ne, řeknete si možná, a máte pravdu. Nikdo vás k dodržování pravidel při filmování nenutí. Skvělý grafik, podivín Andy Warhol, který se proslavil barevnými plakáty s Marilyn Monroe nebo reklamou na polévky Campbell, natočil třeba experimentální film Empire, který celých 8 hodin nepřetržitě v jednom jediném záběru sleduje Empire State Building v New Yorku. Tento film je označován za "nezhlédnutelný".
Ale my přece nechceme nutit diváky k sebemrskačství. Přejeme si, aby pro diváky byl náš film příjemným zážitkem!
Zavřít
Proto pomáháme divákovi, na co se má zaměřit. Točíme film tak, aby byl přehledný a vizuálně i citově působivý. K tomu nám pomáhají právě různé velikosti záběrů.
Měřítkem tohoto rozdělení je normální pohled na postavu člověka. Podíváme se na jednotlivé záběry podrobněji.
VC - Velký celek
Orientační, informativní záběr seznamující diváka s celým prostředím. Může to být celé město se všemi domy a věžemi, loď na širém moři, karavana na poušti atd...Lidské postavy jsou sotva patrné. S podobnými záběry neplýtváme, stačí jeden pro celou scénu, v našem případě klidně jeden nebo dva pro celý film!
 |
| Blízká setkání třetího druhu, rež. Steven Spielberg, (1977) |
C - Celek
Pro orientaci diváka v prostředí děje. Už zvýrazňuje postavy, ale stále vidíme hodně z prostředí, kde se postavy nacházejí.Podobný záběr by měl být v každé scéně, aby divák pochopil, kde se děj odehrává. Např. pohled na místnost a v ní sedící postavy, záběr celé budovy, k níž někdo přichází apod.
Všimněte si na těchto dvou příkladech, jak si snadno uděláme představu o prostředí, kde se postavy nacházejí:
 |
| Počátek, rež. Christopher Nolan, (2010) |
 | |
|
PC - Polocelek
Soustřeďuje se především na postavu, prostředí už není důležité.Vidíme celou postavu od paty k hlavě. Můžeme zřetelně sledovat jednání osob.
Je to velmi důležitý druh záběru, který dost často využijeme.
 |
| Jurský park, rež. Steven Spielberg, (1993) |
 |
| Star Wars, rež. George Lucas, (1977) |
PD - Polodetail
Asi nejdůležitější druh záběru. Pomáhá totiž divákovi vytvořit si k postavě vztah. Zabíráme postavu od pasu nahoru. O prostředí se toho už moc nedozvíme, zato jsme blíž k postavě, a to nám pomáhá prožívat s ní její pocity (což nám třeba CELEK, kde vidíme celý barák a u něj malou postavičku, neumožňuje). |
| Čelisti, rež. Steven Spielberg, (1975) |
 |
| Master & Commander, rež. Peter Weir, (2003) |
D - Detail
Rozhodně nejpůsobivější záběr! Postava je zabírána z blízka, vidíme pouze hlavu, čímž záběr dokáže vykouzlit určitou náladu. Ještě více se s postavou sbližujeme, připadá nám skutečná, bojíme se o ni, nebo se s ní radujeme.Prostředí se úplně vytrácí, nic se o něm ze záběru nedozvíme. Pozadí bývá často rozostřené.
Protože je tento záběr tak působivý, šetříme s ním!
 | |
|
 |
| Počátek, rež. Christopher Nolan, (2010) |
VD - Velký detail
Monumentální záběr části hlavy postavy. Zabírá jen obličej nebo jeho část (oči, ústa). Dramaticky je velmi silný až drastický, citově drásající. Hodí se většinou pro nejvypjatější scény celého filmu. Typicky velký detail používal ve svých westernech režisér Sergio Leone - právě při vypjatých scénách závěrečného pistolnického souboje. |
| Hodný, zlý a ošklivý, rež. Sergio Leone, (1966) |
 |
| Blade Runner, rež. Ridley Scott, (1982) |
Shrnutí
Obrazově nejpůsobivější jsou POLODETAIL a POLOCELEK, někdy DETAIL. Vyprávějí děj, jednání postav. Vidíme, co postavy dělají a jak se cítí. Tyto záběry tvoří drtivou část všech filmů. CELKY slouží k orientaci v prostředí.Citově nejpůsobivější jsou DETAIL a VELKÝ CELEK. Jelikož ve filmu fungují jako koření, nesmíme to s nimi přehánět - prostě svůj film "nepřesolit".
Cvičení Vyzkoušejte své nově nabyté znalosti!
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokud jste si prošli cvičení a správně jste poznali, které záběry jsou na obrázcích, zasloužíte si malou odměnu :)
Pohodlně se usaďte a vychutnejte si skvělou sekvenci ze závěru filmu Hodný, zlý a ošklivý (režie Sergio Leone, 1966). ["Ošklivý" Eli Wallach konečně došel k cíli - na hřbitov, kde hledá hrob s ukrytým zlatým pokladem.]
Všimněte si plynulého přechodu mezi POLODETAILEM a VELKÝM CELKEM v úvodu videa.
Žádné komentáře:
Okomentovat